Šikmý kostel - Karin Lednická

#chudoba #hornictví #česko-polské_vztahy

#sociální_román #ženská_hrdinka

Román se skládá ze 4 dílů. V centru každého dílu stojí jedna rodina, jejich osudy se ale prolínají. Na všech je pak zaznamenána historie Karvinska mezi lety 1894 - 1921. Kniha není členěna na kapitoly, ale na části podle jednotlivých let.

První díl: Barbora (roky 1894 - 1895)
Druhý díl: Ludwik (1889 - 1894)
Třetí díl: Julka (1905 - 1906)
Čtvrtý díl: Barka (1907 - 1921)

Důležitou roli hraje proměna Karviné z původně zemědělské oblasti na oblast průmyslovou, odkázanou na dolování. S tím ale také přišla změna v životě jejích obyvatel. Lednická okrajově zmíní i majitele dolů nebo lázní: zatímco jedni je vnímají jako vykořisťovatele (například Larisch dal velmi malé odškodné za neštěstí v dolech), jiní (Jarek) vidí v majitelích podniků schopné podnikatele, kteří změnili místo k lepšímu. Místy připomíná text románu spíše historického průvodce, dějiny dolování či lázeňství zabírají i několik stran. V tomto ohledu je třeba říct, že další díly románové kroniky jsou již výrazně lépe napsány.

Moje recenze: https://www.databazeknih.cz/recenze-knihy/socialni-temata-83148

Kompozice

Více méně chronologická, pokud jde o posun v ději. Každá postava má ale své vlastní místo, a proto můžeme hovořit i o kompozici paralelní, protože zatímco Barbora prožívá těžkou dřinu v hostinci, Julka zažívá román s bohatým mužem v Ostravě. Najdeme zde i části retrospektivní, zejména tam, kde například Františka vzpomíná na svůj život v Polsku, nebo když autorka popisuje historii oblasti.

Jazyk

Samozřejmě pracujme s ukázkou. Nicméně v díle se kromě spisovných vrstev českého jazyka objevují také jazyky, které se v dané oblasti běžně používaly: němčina či polština. Autorka také polskou řeč umocňuje používáním polského pravopisu například ve slově Karwiná. Dále se v textu objevuje nářečí, naštěstí v jeho "slušnější" podobě.

další autoři

Karin Ledecká je současná česká spisovatelka. My ale můžeme její Šikmý kostel přiřadit i ke starším autorům, kteří se ve své tvorbě věnovali sociálním otázkám nebo psali románové kroniky, například:

sociální témata, sociální romány

  • Emile Zola: Germinal - bída horníků na konci 19. století (čti žerminal)
  • John Steinbeck: Hrozny hněvu - bída amerických farmářů za velké hospodářské krize ve 30. letech 20. století
  • Charles Dickens: Oliver Twist - bída sirotků a nižších vrstev žijících v Londýně v druhé polovině 19. století
  • Elena Ferrante: Geniální přítelkyně - bída italského maloměsta a venkova po 2. světové válce
  • Saša Uhlová: Hrdinové kapitalistické práce

románové kroniky

  • Karel Poláček: Okresní město (tetralogie), maloměsto před válkou a za války
  • Marie Majerová: Siréna - dělnická rodina v Kladně, také sociální tématika
  • Marie Pujmanová: trilogie: Lidé na křižovatce (baťovský Zlín), také sociální tématika
  • Alois Jirásek: F. L. Věk - zachycuje proměnu společnosti během národního obrození
  • John Galsworthy – Sága rodu Forsytů (1906–1921, Anglie) Sleduje osudy bohaté londýnské rodiny od viktoriánské éry po 20. léta 20. století.
  • Elena Ferrante – Geniální přítelkyně (2011–2014, Itálie) Čtyřdílná sága o dvou ženách a proměnách Neapole od 50. let do současnosti.
  • Vladimír Neff – Sňatky z rozumu (1957) a navazující pentalogie Kronika pražské měšťanské rodiny Bornů a Nedobylů od poloviny 19. století do první republiky.
  • Lev Nikolajevič Tolstoj – Vojna a mír (1869) Monumentální kronika ruské aristokracie během napoleonských válek. Sleduje několik rodin (Rostovovi, Bolkonskijovi, Bezuchov) a jejich vývoj v čase.

Současní čeští autoři, kteří ve svém díle reflektují silnou ženskou hrdinku:

  • Alena Mornštajnová
  • Hana – příběh ženy poznamenané holokaustem a vinou
  • Tiché roky – o mlčenlivé dívce a jejím vztahu k otci v době normalizace
  • Kateřina Tučková
  • Žítkovské bohyně – o ženách s léčivými schopnostmi a jejich pronásledování
  • Vyhnání Gerty Schnirch - Kateřina Tučková- životní osudy dívky z česko-německé rodiny v průběhu druhé poloviny 20. století
  • Bílá Voda – o řeholnicích, víře a ženské síle v totalitním režimu
  • Petra Dvořáková
  • Vrány – psychologický román o dívce a její matce v toxickém vztahu
  • Dědina – portrét venkovských žen a jejich každodenních bojů
  • Bianca Bellová
  • Jezero – dívka hledající matku v postapokalyptickém světě
  • Mona – lékařka v nepojmenované zemi čelící absurditě a násilí
  • Irena Dousková
  • Hrdý Budžes – dívčí pohled na normalizaci s humorem i smutkem
  • Darda – pokračování osudů Helenky v dospělosti
  • Jana Šrámková
  • Letní moře – o ženě, která se snaží vyrovnat s minulostí a mateřstvím
  • Zázemí – o dívce, která se po smrti matky snaží najít své místo
  • Zuzana Dostálová
  • Soběstačný – příběh matky a syna, kteří se učí být silní jeden pro druhého
  • Hodinky od Ašera – o ženě, která se vydává po stopách rodinné historie
  • Jana Poncarová
  • Alžběta a Nina – příběh dvou žen napříč generacemi
  • Cyklistka – román inspirovaný skutečným osudem první české cyklistky
  • Petra Soukupová
  • Pod sněhem – tři sestry na cestě, která odhalí jejich vztahy a minulost
  • Věci, na které nastal čas – o rozpadu vztahu a hledání vlastní identity
  • Veronika Bendová
  • Vytěženej kraj – o ženě, která se vrací do severních Čech a čelí minulosti
  • Nonstop Eufrat – roadtrip s ženskou hrdinkou, která hledá smysl

současní autoři, kteří románovým způsobem zpracovávají historická témata:

Předchozí

Karin Lednická

Další

Šikmý kostel - postavy